Dominik Málek
1 HELLO
1000000 GOODBYES

Galerie Stanice6
vernisáž, opening // 18. 3. od 18.00
kurátor, curator // Pavel Kubesa
18. 3.—30. 4. 2026

Imaginativní archeologie pamětí těl Dominik Málek se na současné
mladé umělecké scéně profiluje jako nastupující
autor, který do malby vnáší příznačnou a specifickou generační citlivost.
Centrem jeho autorského zacílení je příklon k psychologii vztahů a ke
způsobům a formám, jimiž se afekty a zkušenosti ukládají do fyzického
těla i lidské paměti. Jako student 4. ročníku Ateliéru malby II na pražské
AVU, s čerstvou zkušeností studijní stáže v Indonésii a absolvovanými
stážemi na UMPRUM (socha u Dominika Langa, intermédia u
Pěchoučka a Gajarského), pracuje napříč různými médii, přičemž obraz
nadále zůstává jeho klíčovým „laboratorním“ prostorem.
Dominik svou malbu formálně ukotvuje ve figurativním výrazu, který
zasazuje do fantazijně stylizovaných scén rozehrávajících
psychologizující narativy v registrech „faerické logiky a imaginace“.
Naivizující, ilustrativní a místy groteskní estetiku záměrně konfrontuje s
„dospělými“ motivy lidské intimity a sexuality. V jádru se zajímá o napětí
mezi něhou a agresí, sounáležitostí a izolací, přitažlivostí a manipulací.
Téma psychosomatiky, dříve rozvíjené i v keramicko-textilních
instalacích, se v poslední době posouvá k mapování vztahových
dynamik. Pro Dominika Málka se obraz stává destilací osobní
zkušenosti, kterou objektivizuje do obecných forem emocionálního
prožívání, do nadosobní roviny nabízející sdílené esence pocitů a jejich
atmosfér. V pozadí jeho tvorby lze vyčíst sklon k fenomenologii prožitku
a k psychoanalytickému uvažování o dětství jako zdroji našich vzorců
touhy a péče.
Název 1 Hello 1000000 Goodbyes odkazuje ke způsobům, jamiž se do
psychologické krajiny člověka zapisují různé vztahové zkušenosti. Pro
Dominika je dětství prostorem, v němž se do povahy naší osobnosti
trvale vtiskují různé kognitivní a emoční vzorce, které se v průběhu
života cyklicky navracejí, přestože mění svou „tvář“, situace a „kulisy“.
Rané prožitky zranění, touhy, manipulace či potřeby blízkosti se často
nevytrácejí, ale přechází do našeho psychologického profilu jako
nevyhnutelná schémata, skrze něž znovu zakoušíme a „pročítáme“ jak

trvající či mizející, tak i vztahy vznikající. Dominikovy obrazy – coby
mapy provázanosti paměti a intimity – tyto podvědomé postupy
nepopisují doslovně, ale zviditelňují jejich atmosféru okamžiku, v němž
se „totéž“ věčně navrací v nových podobách.
Pavel Kubesa

////

The Imaginative Archaeology of Bodily Memories Dominik Málek is
emerging on the contemporary young art scene as an up-and-coming
artist who brings a distinctive and specific generational sensibility to his
painting. The focus of his artistic practice is a turn toward the
psychology of relationships and the ways and forms through which
emotions and experiences are stored in the physical body and human
memory. As a fourth-year student in the Painting Studio II at the
Academy of Fine Arts in Prague, with fresh experience from a study
internship in Indonesia and completed internships at UMPRUM
(sculpture with Dominik Lang, intermedia with Pěchouček and
Gajarský), he works across various media, though painting remains his
key “laboratory” space.
Dominik anchors his painting formally in figurative expression, which he
sets within fantastically stylized scenes that unfold psychological
narratives in the realms of “fairy-tale logic and imagination.” He
deliberately contrasts a naive, illustrative, and at times grotesque
aesthetic with “adult” motifs of human intimacy and sexuality. At its
core, he is interested in the tension between tenderness and
aggression, belonging and isolation, attraction and manipulation. The
theme of psychosomatics, previously explored in ceramic and textile
installations, has recently shifted toward mapping relational dynamics.
For Dominik Málek, the image becomes a distillation of personal
experience, which he objectifies into general forms of emotional
experience, into a transpersonal plane offering shared essences of
feelings and their atmospheres. In the background of his work, one can
discern a tendency toward the phenomenology of experience and
toward psychoanalytic reflections on childhood as the source of our
patterns of desire and care.

The title ,1 Hello 1000000 Goodbyes‘ refers to the ways in which
various relational experiences become imprinted on a person’s
psychological landscape. For Dominik, childhood is a space in which
various cognitive and emotional patterns are permanently imprinted on
the nature of our personality, patterns that recur cyclically throughout
life, even as their “face,” situations, and “backdrops” change. Early
experiences of hurt, desire, manipulation, or the need for closeness
often do not fade away, but become part of our psychological profile as
inevitable patterns through which we relive and “process” both
enduring and fading relationships, as well as those just beginning.
Dominik’s paintings—as maps of the interconnectedness of memory
and intimacy—do not describe these subconscious processes
verbatim, but they make visible the atmosphere of the moment in which
“the same” eternally returns in new forms.
Pavel Kubesa